Situace díky COVID-19 zasáhla téměř všechny firmy u nás i v zahraničí. Mnohé podniky pocítily tlak na likviditu a dostatek prostředků. Jak situaci řeší tuzemské firmy? Zvládají pokles likvidity jen díky finančním rezervám? Co nejvíce pomohlo těm firmám, které ekonomickou krizi ustály i bez rezerv? A nakolik se nutnost reflektovat obrat v (ne)jistotě objednávek, počtu dní po splatnosti, či přístupu dodavatelů promítla do řízení cash flow českých firem?
🎓 Článek vám v rámci CAFLOU akademie přináší CAFLOU® - český cash flow software, ve spolupráci se skupinou Podnikatelé a živnostníci - výměna zkušeností
Kdo čelí problémům s cash flow?
Pokles poptávky, s tím související propad tržeb, neuhrazené pohledávky zákazníků zasažených krizí. To jsou jen některé z mnoha příčin nebývalého tlaku na dostatečné finanční zdroje firem. Některé firmy jsou krizí zasaženy více, jiné méně. Mezi které se řadíte? Podle šetření Hospodářské komory ČR „Koronavirus: vystavte účet vládě“, ve kterém v červenci 2020 odpovídalo 790 respondentů ze všech oborů a velikostí, se pouze 15 % firem nemuselo v době pandemie potýkat s propadem likvidity.
Nejméně pocítily problémy s cash flow podle tohoto šetření firmy působící ve stavebnictví a maloobchodu. Naopak podle očekávání největší zátěž v podobě druhotné platební neschopnosti dopadla na firmy v cestovním ruchu a restauračních službách, částečně také na firmy ve zpracovatelském průmyslu. Včasné platby a krátké splatnosti jsou přitom zejména pro malé a střední podniky kritické pro zachování provozu a pracovních míst.
Také analýza Platební instituce Roger srovnávající 11 410 faktur z období ledna až dubna let 2019 a 2020 poukazuje na korona virovou krizí silně postižená odvětví podle dnů po splatnosti. Posun v proplacení faktur vypozorovali v průměru o 20 dní oproti stejnému období předchozího roku. Zhoršení platební morálky dopadá zejména na odvětví dopravy a skladování, výrobu kovů, kovových konstrukcí a strojů, slévárenství, elektroprůmysl a výrobu motorových vozidel a ostatních dopravních prostředků.
Jak na krátkodobé cash flow?
Klíčové je sledovat a pravidelně aktualizovat plánované krátkodobé cash flow tak, aby bylo možné s předstihem řešit případný nedostatek hotovosti. Na tom se manažeři firem úspěšně vzdorujících finanční nepřízni shodují. Pro efektivní řízení hotovosti za současné situace je vhodný denní, případně týdenní monitoring a prognóza. Co se za těmito slovy skrývá v praxi?
V prvním kroku jde o určování vývoje výnosů na základě očekávané splatnosti faktur, vývoje nákladů, které souvisí s platbami obchodním partnerům, a pravidelné opakující se platby typu výplat, nájemné či poplatků za energie. V druhém kroku jsou zahrnuty plánované investiční výdaje a finanční závazky například vůči bankovním institucím.
📺 Video rozhovor a návod "Jak začít s plánováním cash flow"
Díky vytvořenému přehledu si lze udělat představu o případném nedostatku hotovosti ve výhledu krátkodobých peněžních toků, řekněme na dva a až tři měsíce dopředu. Protože se situace na trhu neustále vyvíjí a mnohdy podmínky, které byly platné do současnosti, už platit při vší dobré vůli zainteresovaných subjektů nemusí, je potřeba vytvořenou prognózu aktualizovat – podle závažnosti dopadů krize na firmu buďto denně, nebo alespoň týdně.
Cílem prognózy krátkodobého cash flow však není pouze určení dne, ve kterém s určitou pravděpodobností dojde k nedostatku peněz, ale také identifikace rychle dostupných finančních prostředků a vyčíslení potřeby peněz v následujících týdnech.
💡 Už znáte CAFLOU®? CAFLOU je lehký firemní systém, se kterým řídíte výkon a ekonomiku své firmy a týmu 100% digitálně, i na dálku.
Jaká jsou nejčasnější řešení?
Cílem krizových opatření v oblasti cash flow je zajistit dostatečné hotovostní zůstatky tak, aby firma překonala krizové období. Ze světové finanční a hospodářské krize roku 2008 poučené firmy vstoupily do současné ekonomické krize vybavené vlastními rezervami. Úspory, které firmě umožní přečkat několik nepříznivých měsíců ze svých zdrojů, svědčí o konzervativním přístupu k řízení financí, který je ekonomy obvykle chválen.
Někteří podnikatelé však přistupují ke svým byznysům s větší ochotou riskovat a podle pravidla ‚peníze se musí točit‘ považují příliš vysoké zásoby pracovního kapitálu za neefektivní využití finančních zdrojů. Co pomohlo této skupině firem? Nedostatek hotovosti řešily firmy, jejichž cash flow bylo výrazně negativně ovlivněno, dvojím způsobem.
Ten první spočíval v hledání úspor uvnitř firmy. Ve většině společností se pozornost soustředila na omezování výdajů souvisejících s běžným chodem firmy včetně neproplácení variabilní části mezd a snížení úrovně zásob. Některé firmy odkládaly pořizování nového majetku na další měsíce či dokonce méně využívaný majetek prodaly.
Druhý způsob řešení nedostatečné likvidity uplatňovaný v krizové době se týkal vnějších vztahů společnosti s dodavateli (snaha o odklad plateb), zákazníky (pobídky k včasným úhradám, pozastavení výplaty množstevních nebo cenových slev), bankami (žádosti o navýšení kontokorentu, nové úvěrování) a státem (žádosti o odklady plateb daní, využití úlev v rámci protikrizových programů vlády).
Poučení z krize
Propad likvidity lze zvládnout nejen s využitím vlastních finančních rezerv, ale také díky vstřícnějšímu přístupu dodavatelů, kteří svým odběratelům umožnili posečkání s platbami faktur, nebo odběratelů, kteří naopak, pokud jim to ekonomická situace umožnila, byli ochotni za dodané zboží nebo služby platit zálohově s předstihem. Komunikace podložená fakty namísto nepodložených slibů je klíčem k dlouhodobě oboustranně výhodným obchodním vztahům. Řízení cash flow je tak neodmyslitelně nástrojem konkurenční výhody.
<< Zpět ke všem článkům Caflou akademie
Autorka článku: Ing. Pavlína Vančurová, Ph.D. ze společnosti 
Ve spolupráci s paní Ing. Pavlínou Vančurovou, Ph.D., specialistkou na ekonomiku firem ze společnosti PADIA, s.r.o. jsme pro vás připravili Caflou akademii, jejímž cílem je pomoci vám rozšířit znalosti v oblasti řízení peněžních toků v malých a středních firmách.
Pavlína se ve své praxi věnuje ekonomickému poradenství v oblasti finančního řízení a nastavování controllingu ve firmách různých oborů a velikostí. V roce 2011 spoluzakládala poradenskou společnost PADIA, kde působí jako školitelka a interim finanční ředitelka pro řadu klientů. Čerpá rovněž ze zkušeností z pozice výkonné ředitelky mezinárodní konzultační firmy. Působila jako univerzitní pedagog a je autorkou řady odborných publikací.